Ptejte se - FAQ

K Vašemu dotazu bychom Vám sdělili následující:

Soudní přezkoumatelnost rozhodnutí Komise:
Vzhledem k tomu, že Komise rozhoduje jako orgán správní povahy, musí být zajištěna přezkoumatelnost jejich rozhodnutí nezávislým soudem. Tím byl v minulosti Soudní dvůr a od roku 1989 je jím Soud prvního stupně. Soud prvního stupně se zabývá žalobami podanými fyzickými nebo právnickými osobami proti rozhodnutím komunitárních institucí (podrobně jsou pravomoci Soudu prvního stupně stanoveny v čl. 225 Smlouvy ES). Napadnout je možné jakékoliv rozhodnutí Komise – v tom případě se jedná o žalobu podle článku 230 (173) Smlouvy ES. Nejde o odvolání, ale o úplně jiné řízení, jehož předmět je odlišný – Soud prvního stupně není druhostupňovým orgánem ve vztahu ke Komisi. Analogií ve vnitrostátním právu je přezkoumání správního rozhodnutí soudem. Žaloby uvedené v článku 230 musí být podány ve lhůtě dvou měsíců, a to podle okolností ode dne vyhlášení příslušného aktu, ode dne jeho oznámení navrhovateli nebo ode dne, kdy se o něm navrhovatel dozvěděl. Proti rozhodnutí Soudu prvního stupně se lze odvolat k Soudnímu dvoru. Odvolání se však může týkat jen právních (tedy nikoli skutkových) otázek. (Zdroj: Týč, V.: Základy práva Evropské unie pro ekonomy, 2004).

Dle uvedeného tedy neexistuje možnost odvolat se proti rozhodnutí Komise k jinému orgánu. Rozhodnutí Evropského soudního dvoru je konečné.

Rádi bychom Vám doporučili následující zajímavé a užitečné odkazy:

http://curia.europa.eu/jcms/jcms/Jo2_7024/#competences
http://eur-lex.europa.eu/cs/index.htm
První odkaz Vám poskytne informace z oblasti „Soudního dvora Evropských společenství (často nazýváno jen „Soudní dvůr“)“.
Úkolem Soudního dvora je zajišťovat, aby právní předpisy EU byly vykládány a uplatňovány ve všech zemích EU stejně, tj. tak, aby bylo právo stejné pro každého. Například zajišťuje, že vnitrostátní soudy nevydají v téže věci různá soudní rozhodnutí.
Soudní dvůr také zajišťuje, aby členské státy a orgány EU jednaly v souladu s požadavky evropského práva. Soudní dvůr má pravomoc řešit právní spory mezi členskými státy EU, orgány EU, podniky i fyzickými osobami.
Druhý odkaz směřuje na EUR-Lex. EUR-Lex poskytuje přímý bezplatný přístup k právním předpisům Evropské unie a jiným dokumentům, které se považují za veřejné. Internetové stránky EUR-Lex jsou k dispozici ve 23 úředních jazycích EU. Jazykovou verzi si můžete vybrat z panelu v pravém horním rohu hlavní stránky.

Pro další informace o možných stážích v jiných centrech či pokrytí nákladů s nimi spojenými prosím kontaktujte přímo centrum Europe Direct, kde stážisty přijímají.

Adresy center pak naleznete přes následující stránku a mapu:
http://ec.europa.eu/europedirect/visit_us/index_cs.htm

Poté zvolte zemi a zvolte informační centrum.

Tedy k Vašim dotazům:

Pro operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost je alokovaná částka z Evropského sociálního fondu 1 828 714 781 eur, včetně národních zdrojů je pak vyčleněno pro tyto projekty 2 151 429 155 eur, tedy zhruba 54,1 mld. dle MŠMT ČR. Podrobně do jednotlivých opatření lze finanční částky zjistit z Prováděcího dokumentu(http://www.msmt.cz/uploads/soubory/ESF/zakladni_dokumenty_OP_VK/PD/PD_OP_VK_5.2.2010.pdf).
To nelze říci jednoznačně – podle údajů MŠMT z listopadu 2009 již byly poskytnuty příjemcům 3 mld. Kč, ale schváleny byly projekty již za téměř 21 mld. Kč, což je 38,4 % všech prostředků. Průběžné čerpání zveřejňováno není, zřejmě by bylo nutné pokládat dotazy přímo na MŠMT ČR nebo sčítat částky vždy po zveřejnění výsledků jednotlivých výzev.
Podrobně do jednotlivých opatření lze finanční částky zjistit z Prováděcího dokumentu (http://www.esfcr.cz/file/7297/).
Žádný podobný plán podle našich informací neexistuje.
Pokud myslíte po roce 2013, tak nic podobného rovněž neexistuje. Pokud si dobře vzpomínám, tak dokumenty pro jednotlivé operační programy včetně priorit a opatření pro toto plánovací období byly schvalovány ze strany EU až během roku 2007, OP Výzkum a vývoj pro inovace, který také čerpá z ESF dokonce až 1.10.2008, takže pokud se systém dotací prostřednictvím operačních programů zachová, mohou být tyto známy až tak během roku 2012, 2013.
Více informací o ESF získáte na http://ec.europa.eu/employment_social/esf/index_cs.htm, kde se můžete dozvědět o programech a čerpání v jiných zemích včetně prezentace vybraných projektů
Vzhledem k tomu, že neexistuje rozpočet pro období 2014 – 2020, není možné stanovit žádné rozčlenění částek mezi jednotlivé země, ať už stávající či kandidátské. Navíc ESF je strukturální fondu určený pro členy EU, kandidátské země čerpají na lidské zdroje z předvstupního fondu IPA (více na http://ec.europa.eu/employment_social/esf/discover/article_9940_en.htm). V současnosti za španělského předsednictví jsou teprve diskutovány otázky budoucnosti kohezní politiky, ale především tzv. Strategie 2020, která by měla věcně definovat rámec pro strategický dokument EU v oblasti koheze po roce 2013.
 

Značné množství dostupné literatury týkající se Evropského ochránce práv naleznete na:

http://bookshop.europa.eu/is-bin/INTERSHOP.enfinity/WFS/EU-Bookshop-Site/cs_CZ/-/EUR/ViewStandardCatalog-Browse?CatalogCategoryID=.SAKABst2ooAAAEj84cY4e5K

Zde si můžete publikace i zdarma stáhnout.

Příslušnou legislativu na téma elektronického obchodu naleznete na následující stránce Evropské Komise, Generálního ředitelství pro vnitřní trh: (stránka bohužel není dostupná v češtině)http://ec.europa.eu/internal_market/e-commerce/index_en.htm

Zde pak naleznete odkaz na „Directive 2000/31/EC“ – a kliknutím na ni získáte všechny jazykové verze této směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/31/ES o některých právních aspektech služeb informační společnosti, zejména elektronického obchodu, na vnitřním trhu ("směrnice o elektronickém obchodu").
Další užitečné odkazy k tématu pak naleznete v následující sekci: (stránka bohužel není dostupná v češtině)
http://ec.europa.eu/internal_market/e-commerce/links_en.htm

Pro další informace se pak prosím obraťte na příslušná národní místa zodpovědná za tuto směrnici, tyto pak naleznete na následující URL:
http://ec.europa.eu/internal_market/e-commerce/contact-points-central_en.htm

Ministerstvo informatiky
Havelkova 2, 130 00 Praha 3
Tel: + 420 221 008 111
Fax: + 420 224 221 484
Email: posta@micr.cz
Mgr. Petr Píšek
Tel: +420 221 008 229
Fax: +420 222 720 737
Email: petr.pisek@micr.cz

Pro obecné informace se pak prosím obraťte na výše uvedené ředitelství přímo, a to přes následující emailovou adresu: markt-E2@ec.europa.eu

1. Další katalog workshopů Grundtvig bude zveřejněn pravděpodobně v průběhu srpna 2010 a bude pokrývat akce od podzimu 2010 do léta 2011. Nicméně sledovat webové stránky NAEP http://www.naep.cz/index.php?a=view-project-folder&project_folder_id=63&má smysl celoročně a průběžně.

2. Dále existují pouze programy Comenius, Erasmus, Leonardo da Vinci, ovšem všechny tyto programy jsou soustředěny na jazykové vzdělávání středoškolských a vysokoškolských studentů, případně absolventům, nikoliv tedy pro ostatní fyzické osoby. S tímto statutem bohužel nemůžete čerpat ani z operačních programů Evropského sociálního fondu (Vzdělávání pro konkurenceschopnost a Lidské zdroje a zaměstnanost), ale podle všeho budete letos moci využít příspěvku 5 tis. Kč na jazykový kurz (více viz http://www.ceskenoviny.cz/zpravy/az-800-tisic-cechu-dostane-prispevek-na-jazykovy-ci-pc-kurz/411861). Dalších možností byste mohl využít pouze jako zaměstnanec firmy, která si podala úspěšně žádost o dotaci, jejíž součástí je i výuka jazyků. Jiné možnosti bohužel opravdu nejsou.

Lobbisté jsou placenými členy zájmových skupin, kteří reprezentují tuto skupinu před vládou. Jsou vybaveni přesnými, cíleně zaměřenými informacemi k určité (a pro zájmovou skupinu důležité) problematice, jedná se o tzv. přímé lobbování.
Potřeba legislativní úpravy lobbování - zásady: nutnost registrace zájmové organizace, identifikace, dodržování společného kodexu chování, veřejná prezentace cílů a přehledné hospodaření s prostředky.

Bruselská metropole – právem označovaná za politické a administrativní centrum Evropské unie – dnes podle odhadů poskytuje obživu deseti až patnácti tisícům profesionálních lobbistů. Rozlišují se podle toho, koho zastupují, v jaké právní formě vystupují a na jaký druh zastupování se soustředí.

Všichni lobbisté se shodují na tom, že své zájmy musí hájit od samého počátku legislativního procesu. Protože právo zákonodárné iniciativy náleží výlučně Komisi EU, je právě ona místem, kam se soustředí převážná část jejich aktivit. V Bruselu platí nepsané pravidlo, že čím více technických opatření norma obsahuje, tím více se na jejím sepsání podílí zástupci oboru, kterému je určena. Úředníci Komise samozřejmě kladou na zástupce takové požadavky, aby předkládali věrohodné materiály, zejména ověřitelné statistické údaje a výsledky případových studií, které Komisi (i dalším orgánům) umožní bližší seznámení s danou problematikou. Jinou formu prosazování vlastních zájmů volí lobbisté v Radě. To vyplývá z odlišného postavení Komise a Rady v rámci EU. Zatímco Komise hájí zájmy Unie, propůjčuje Rada svůj hlas prostřednictvím ministrů a diplomatů členským státům. Proto lobbisté spoléhají na zástupce země, se kterou jsou spojeni co nejužší vazbou. Jejich šance na úspěch se znásobují v okamžiku, kdy se jim podaří přesvědčit svého domácího zástupce.

Lobbisté, se registrují a dodržují pravidla
V červnu roku 2008 Evropská komise spustila dobrovolný registr lobbistů, kteří mají v úmyslu ovlivňovat unijní instituce nebo tvorbu legislativy. Ten má posloužit jako určitý test pro přípravu sjednoceného a povinného registru lobbistů, který by do budoucna měl obsáhnout všechny zájmové skupiny působící v Parlamentu, Radě i Komisi.
Registr se dělí na tři hlavní kategorie: profesionální konzultanty a právnické firmy, zástupce průmyslu a podnikatelů a neziskové organizace spolu se think tanky, přičemž požadavky na zveřejňování informací se skupinu od skupiny odlišují.
Lobbisté, kteří chtějí být v registru zapsáni musí navíc splnit ještě jednu podmínku: zavázat se, že budou dodržovat pravidla Kodexu chování pro zástupce zájmových skupin (Code of Conduct for Interest Representatives), který Evropská komise schválila 28. května 2008. Lobbisté by se podle Komise měli především řídit několika obecnými principy jako je „otevřenost, upřímnost a integrita“.

Schválená pravidla chování vyzývají lobbisty k následujícímu:

- identifikovat se svým jménem a skupinou (skupinami) pro níž pracují nebo, kterou zastupuj
-neuvádět zavádějící údaje ve snaze oklamat svou registrací třetí strany nebo zaměstnance institucí EU;
- uvést své zájmy a v relevantních případech i klienty nebo členy, které zastupují;
- zajistit, aby v souladu s nejlepšími dostupnými znalostmi byla poskytovaná informace nezaujatá, úplná, aktuální a nezavádějící;
- nezískávat nebo se nepokoušet získávat informace nebo jiná rozhodnutí nepoctivým způsobem;
- nenabádat evropské zaměstnance k porušování pravidel a standardů chování, která jsou pro ně platná;
- pokud je zaměstnán bývalý zaměstnanec evropské instituce, respektovat jeho závazek neporušovat pravidla a požadavky na důvěrnost, které se jej týkají.

Registr lobbistů
V polovině června 2009 Komise uzavřela veřejnou konzultaci, jejímž cílem bylo zjistit, jak registr lobbistů během roku své existence naplnil účel, za nímž byl vytvořen, a navrhnout případné změny.
Registr začal fungovat na bázi dobrovolnosti, neboť Komise předpokládala, že zapsání některých lobbistů bude vytvářet tlak i na ty ostatní, aby se také připojili. Představitelé evropské exekutivy však dnes připouštějí, že tento tlak není dostatečný a chystají v registru změny zaměřené nikoliv jen na kvantitu (rozuměj počet zaregistrovaných), ale také na kvalitu informací, které jsou tyto subjekty ochotny poskytnout.
V dubnu 2009 se Evropská komise shodla s Evropským parlamentem na společných pravidlech a principech, na jejichž základě má vzniknout společný registr lobbistů, který bude sloužit oběma institucím, nicméně i přesto nebude cesta k zavedení povinného registru pro obě tyto klíčové unijní instituce jednoduchá.

Co se týče České republiky, doporučuji stránky MŽP a zde Statistickou ročenku
http://www.mzp.cz/cz/statisticka_rocenka_zivotniho_prostredi 

Zprávu o stavu životního prostředí v roce 2007
http://www.mzp.cz/cz/statisticka_rocenka_zivotniho_prostredi

Pro porovnání situace v jednotlivých zemích EU doporučuji prohlédnout si stránky Evropské komise (hledejte heslo -European Common Indicators): http://ec.europa.eu/environment/urban/common_indicators.htm  (text je i v češtině, hledejte nahoře čtevereček s "cs")

a také zde: http://ec.europa.eu/environment/urban/pdf/eci_final_report.pdf
jedním z indikátorů je kvalita ovzduší, dále pak zatížení životního prostředí hlukem a zatížení půdy -  v tomto materiálu najdete plno dat ze zemí EU

Statistické informace o znečištění vzduchu a vody atd. najdete např. na stránkách Eurostatu:
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Air_pollution_statistics
http://epp.eurostat.ec.europa.eu/statistics_explained/index.php/Water_statistics

Dále na stránkách EEA:
http://www.eea.europa.eu/publications#c9=all&c7=en&b_start=0
(zde si můžete vybrat témata a vyhledat si příslušné materiály§

Informace o politikách EU v oblasti imigrace naleznete na následujících stránkách Evropské komise, generálního ředitelství pro rozpočet:
http://ec.europa.eu/dgs/budget/index_cs.htm

Na dalších uvedených stránkách pak naleznete další specifické infromace o tématech spadající pod tuto oblast:
http://www.europrl.europa.eu/news/public/

Největšími příjemci: země s velkým zemědělským sektorem, země ekonomicky méně vyspělé nebo postižené strukturálními potížemi
Největší přispěvatelé: velké a ekonomicky vyspělé země Německo (odvádí dvojnásobek toho, co získává), dále Nizozemí, Švédsko a Rakousko
Největší čistí příjemci: Řecko a Portugalsko (trojnásobek odvodu), Irsko a Španělsko (dvojnásobek)

Informace o politikách Evropské Unie v oblasti imigrace naleznete na následujících stránkách Evropské Komise, generálního ředitelství pro spravedlnost, svobodu, bezpečnost:

http://ec.europa.eu/justice_home/fsj/immigration/fsj_immigration_intro_en.htm              
(stránka bohužel není dostupná v češtině)

V levém menu výše uvedené stránky pak naleznete další specifické informace o tématech spadající pod tuto oblast. Další informace o imigrační politice také naleznete na následující stránce souhrnu legislativy:

http://europa.eu/legislation_summaries/justice_freedom_security/free_movement_of_persons_asylum_immigration/index_en.htm
(stránka bohužel není dostupná v češtině)

Pro další informace se pak prosím obraťte na výše uvedené ředitelství přímo, a to přes následující webový formulář:

http://ec.europa.eu/justice_home/contact_us2_en.htm

Popis, jak se zúčastnit stáží, naleznete na internetových stránkách jednotlivých institucí EU. Níže předkládám přímé odkazy:

 Evropská komise - http://ec.europa.eu/stages/index_en.htm - podmínky v ČJ naleznete pod záložkou „Rules“

 
Výbor regionů - http://cor.europa.eu/pages/DetailTemplate.aspx?view=detail&id=04e5e2a5-6efb-4fd5-9088-03ef39719448
 
Evropský hospodářský a sociální výbor - http://www.eesc.europa.eu/organisation/tgj/trainees/index_en.asp
 
Evropský parlament - http://www.europarl.europa.eu/parliament/public/staticDisplay.do?language=CS&id=147
 
Evropský soudní dvůr - http://curia.europa.eu/jcms/jcms/Jo2_10338/?hlText=st%C3%A1%C5%BE
 
Evropský ombudsman - http://www.ombudsman.europa.eu/atyourservice/recruitment.faces
 
Evropská rada - http://www.consilium.europa.eu/showPage.aspx?id=321
 
Evropská centrální banka - http://www.ecb.int/ecb/jobs/apply/html/index.en.html
 
Stálé zastoupení ČR při EU - http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/evropska_unie/staze_v_evropskych_institucich/stale_zastoupeni_nabizi_neplacene_staze.html
 
Kalendář stáží v evropských institucích nabízí také Stálé zastoupení ČR při EU - http://www.mzv.cz/representation_brussels/cz/evropska_unie/staze_v_evropskych_institucich/kalendar_stazi_v_evropskych_institucich.html
 
 

Vámi hledaným předpisem je Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES ze dne 6. července 2005 "o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign energetických spotřebičů a o změně směrnic Rady 92/42/EHS a Evropského parlamentu a Rady 96/57/ES a 2000/55/ES".
 
Plné znění této směrnice naleznete zde: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2005:191:0029:01:CS:HTML
 
Tato směrnice stanovuje rámec pro pohyb energetických výrobků po vnitřním trhu. Konkrétní požadavky na výrobky jsou stanoveny v takzvaných prováděcích opatřeních. V případě žárovek je prováděcím opatřením:
 
Nařízení Komise (ES) č. 244/2009 ze dne 18. března 2009 , „kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/32/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign nesměrových světelných zdrojů pro domácnost“.
 
Plné znění naleznete zde: http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:L:2009:076:0003:01:CS:HTML
 
Podrobnější informace o krocích Evropské unie v této problematice naleznete na stránkách Evropské komise věnované energetice. http://ec.europa.eu/energy/efficiency/ecodesign/lumen/index_en.htm

Ve Velké Británii existuje vyhledavač   TransportDirect, který naleznete na internetové adrese http://www.transportdirect.info. Vyhledavač zahrnuje autobusy, vlaky, letecké spojení i námořní dopravu.  

 V současné době má toto uskupení  16 členů – Belgie, Finsko, Francie, Irsko, Itálie, Kypr (člen od 1.1.2008), Lucembursko, Malta (člen od 1.1.2008), Německo, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko (člen od 1.1.2001), Slovensko (člen od 1.1. 2009), Slovinsko (člen od 1.1.2007) a Španělsko.

Více informací o měně Euro naleznete na webové stránce  http://www.zavedenieura.cz

Nejdříve je nutné si ujasnit, jaký projekt chcete realizovat, kde přesně jej chcete uskutečnit, tedy je třeba ho lokalizovat, určit typ žadatele, definovat a promyslet financování. V této fázi je důležité rozlišit, zda se bude jednat o jeden projekt, či k provedení záměru bude nutné připravit a realizovat projektů více. V druhé fázi je potřeba načrtnout projektový záměr a ujasnit si chcete-li projekt provést sám nebo za použití prostředků s nějakými partnery. Poté je vhodné konzultovat záměr v hrubých rysech s Řídícím orgánem operačního programu, do kterého hodláte žádost o podporu podat. Včasné konzultace odhalí případné chyby a napomůže jej nasměrovat správným směrem.

 Nejprve zjistěte, zda u vámi příslušného krajského úřadu lze žádat grant/dotaci v oblastech: mezinárodní spolupráce nebo kultura a památkové péče. Podají Vám více informací.
Dále je možné využít program Culture - koncipovaný na období 2007 - 2013, je programem EU pro částečné financování především mezinárodních projektů v oblasti kultury.
Na webových stránkách www.institutumeni.cz naleznete veškeré informace o programu, např. jak se účastnit, výběrová kritéria, jak se podává žádost, kontakty a další potřebné informace k rozhodnutí a sepsání žádosti o grant.

EUROPEAID - podpora rozvoje prostřednictvím spolupráce s mnoha partnery

Úřad pro spolupráci EuropeAid (EuropeAid Co-operation Office) je zodpovědný za management vnější pomoci Evropské unie financované jak prostřednictvím obecného rozpočtu EU, tak prostřednictvím Evropského rozovojového fondu (EDF), kromě pomoci poskytované prostřednictvím programu PHARE, předvstupní pomoci, humanitární pomoci, makroekonomické finanční pomoci a prostředků vyna ložených v rámci Společné zahraniční a bezpečnostní politiky EU. Úřad nese zodpovědnost za celý průběh projektového cyklu od identifikace přes implementaci až po vyhodno cení projektů a programů.
Integrace rozvojových a politických aspektů vnějších vztahů EU se projevuje při vytváření víceletých programů - dokumentů definujících strategii rozvoje v jednotlivých zemích (Country Stategy Papers, CSP), resp. dokumentů definujících strategii rozvoje pro jednotlivé regiony (Regional Strategy Papers, RSP). Z CSP/RSP jsou odvozovány národní indikativní programy a regionální indikativní programy, které blíže specifikují opatření pro dosažení cílů stanovených v CSP/RSP na dobu 3-5 let. CSP obsahují základní principy rozvojové spolupráce, kladou důraz na snižování chudoby, místní vlastnictví, koherenci politiky, komple mentaritu a dělbu práce a zahrnují komplexní analýzu země, stejně tak jako zamě ření na priority EU.
Za strategické dokumenty a tříleté indikativní programy je zodpovědné DG External Relations. Úřad pro spolupráci EuropeAid je potom zodpovědný za každoroční finanční plánování a spravuje projekty a programy od jejich počátku až po evaluaci.
Zcela zásadním prvkem rozvojové politiky EU je tzv. dekoncen trace, spočívající v předání rozsáhlých pravomocí Delegacím EK v partnerských zemích podle principu, že vše, co může být lépe řízeno a rozhodováno na místě, by nemělo být řízeno a rozhodováno v Bruselu.
Směr rozvojové pomoci Evropské unie můžeme rozdělit do několika geografických oblastí:
· jihovýchodní Evropa
· Východní Evropa a Střední Asie
· jižní Středomoří, Blízký a Střední Východ
· Afrika, oblast Karibiku a Tichomoří
· Asie
· Latinská Amerika
Prostor pro aktivity s kulturní dimenzí, vedle podpory vzdělávání <http://www.institutumeni.cz/index.php?cmd=page&id=275> v tematických oblastech:
· demokracie a lidská práva (EIDHR)
- makroprojekty
- mikroprojekty
- tzv. cílené projekty
· kofinancování nevládních neziskových organizací
- rozvojové akce
- akce prohlubující povědomí Evropanů o problémech v rozvojových zemích
- akce posilující občanský sektor

Více informací a kontakt naleznete na http://ec.europe.eu/europeaid/index_cs.htm

Používání symbolu EU se řídí dohodou mezi Radou Evropy a Evropskou komisí, která stanoví, že evropský symbol mohou užívat třetí strany pouze pokud:
 nezakládá záměnu uživatele a Evropské unie nebo Rady Evropy
 není spojen s aktivitami, které se neslučují se zásadami a cíli Evropské unie a Rady Evropy

Svolení s užitím evropského symbolu nezakládá právo na jeho exkluzivní užívání. Nedovoluje přivlastnění si symbolu nebo jakéhokoliv podobné obchodní známky nebo loga, registrací nebo jakýmkoliv jiným způsobem. Generální sekretariát Evropské komise nevidí žádné překážky v užívání evropského symbolu, pokud jsou splněny tyto dvě podmínky, ale každá žádost musí být zkoumána samostatně. Toto schválení není pravděpodobné, pokud se jedná o komerční činnost a evropský symbol je užíván ve spojení s vlastním logem, jménem nebo obchodní známkou společnosti.

V roce 1979 Rada Evropy zaregistrovala tento symbol u Světové organizace duševního vlastnictví (WIPO). V důsledku této registrace získal evropský symbol ochranu v souladu s Článkem 6 Pařížské úmluvy o ochraně průmyslového vlastnictví.

Právem Evropských společenství není vyvěšování vlajky Evropské unie upraveno a také v současné době není problematika užití vlajky Evropské unie v České republice upravena v právním řádu ČR.

V případě užití státní vlajky České republiky a vlajky Evropské unie v návaznosti na ustanovení § 33 odst. 1 volebního zákona musí být postupováno v souladu s § 8 písm. a) zákona č. 352/2001 Sb., o užívání státních symbolů České republiky a o změně některých zákonů. Tedy v případě, že vedle sebe na objektu budou vyvěšeny obě uváděné vlajky, státní vlajka České republiky se umístí na nejčestnější místo; tj. z čelního pohledu na objekt vlevo.

Popis a vyobrazení vzoru vlajky Evropské unie odpovídá parametrům „evropské vlajky" přijatým v roce 1955 Radou Evropy (tj. jde o dvanáct zlatých hvězd na modrém podkladu, umístěných v pozici číslic na hodinách. Vlajka má tvar obdélníku, přičemž poměr šířky k její délce je dán 1 : 1,5)

Symboly EU ke stažení naleznete zde. 

Podle stávající právní úpravy zákona 435/2004 Sb. "O  zaměstnanosti", dle § 25 odstavce 1, může být uchazečem o zaměstnání pouze fyzická osoba, která má na území České republiky bydliště a která není výdělečně činná v cizině.

Uchazeč o zaměstnání může, dále podle § 25 odstavce 3, v České republice vykonávat činnosti na základě pracovního nebo služebního poměru nebo činnosti na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti nepřesáhne-li odměna polovinu minimální mzdy.

Podmínkou ovšem je, že tyto činnosti nejsou překážkou pro poskytování součinnosti úřadu práce při zprostředkování vhodného zaměstnání a pro přijetí nabídky vhodného zaměstnání.

Uchazeč o zaměstnání je povinen vznik takovéhoto vztahu úřadu práce oznámit do 8 kalendářních dnů ode dne vzniku.

Z předešlého tedy vyplývá, že není možné být současně na Úřadu práce a vykonávat brigádu v zahraničí.

Vyčerpávající informace o náležitostech potřebných k přistoupení na pracovní trh Velké Británie naleznete na této internetové adrese. Jedná se o službu zaměstnanosti Evropské unie EURES.

http://portal.mpsv.cz/eures/prace_v_eu/zeme/vb/
 

Internetové stránky ministerstva zdravotnictví odkazují na Integrovaný operační program, jehož řídícím orgánem je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Každý operační program je rozdělen do tzv. „prioritních os“, což je užší vymezení možných aktivit, které jsou uznatelné a podporované.

Integrovaný operační program (IOP) je program, ze kterého jsou financována zejména modernizace veřejné správy, zvýšení kvality a dostupnosti veřejných služeb a podpora územního rozvoje. Ne všechny prioritní osy se týkají zdravotnictví.

Zdravotnictví se IOP dotýká ve 3. prioritní ose „ZVÝŠENÍ KVALITY A DOSTUPNOSTI VEŘEJNÝCH SLUŽEB“.

Jedná se o:

3.2a Řízenou modernizaci a obnovu přístrojového vybavení (zdravotnických prostředků) národních sítí zdravotnických zařízení včetně technického zázemí.

3.2b Systémová opatření v oblasti prevence zdravotních rizik obyvatelstva a prevence sociálního vyloučení osob  znevýhodněných jejich zdravotním stavem nebo věkem. Jde o rozvoj koordinovaného národního systému motivace obyvatel ke zdravému životnímu stylu, rozvoj sekundární prevence a systému následné a dlouhodobé péče národní sítě zdravotnických zařízení a podpora projektů s národním nebo nadregionálním dopadem v oblasti prevence zdravotních rizik nestátních neziskových organizací.

3.2c Řízení kvality a nákladovosti systému veřejného zdraví (inovace a modernizace systému pro měření,  hodnocení kvality a nákladovosti péče v rámci systému veřejného zdraví).

Oprávněnými žadateli jsou:

Fyzické a právnické osoby poskytující veřejnou službu v oblasti zdravotní péče podle zákona č.20/1966 Sb., v platném znění nebo zákona č.258/2000Sb., v platném znění, zejména:

• Ministerstvo zdravotnictví a jím zřizované a nebo zakládané příspěvkové organizace,

• organizace zřizované a zakládané kraji a obcemi (zákon č.250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů),

• nestátní neziskové organizace (obecně prospěšné společnosti podle zákona č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, občanská sdružení podle zákona č.83/1990 Sb., o sdružování občanů a církevní právnické osoby podle zákona č.3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech).

Podrobné informace a dokumenty naleznete zde: http://www.strukturalni-fondy.cz/iop.

-------------------------------------------------------

Pro podporu podnikatelských aktivit byl vytvořen Operační program Podnikání a inovace, který obecně podporuje vznik firem, rozvoj firem, inovace firem, služby pro rozvoj podnikání a další.

Řídícím orgánem tohoto operačního programu je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.

Žadatele o podporu mohou být podnikatelé, sdružení podnikatelů, výzkumné instituce, vysoké školy a ostatní vzdělávací instituce, neziskové organizace, fyzické osoby, územní samosprávné celky a jimi zřizované a zakládané organizace, CzechInvest, CzechTrade a další. Toto se ovšem může lišit v závislosti na prioritní ose.

V tomto programu je 7 prioritních os a informace o nich lze získat zde: http://www.czechinvest.org/co-je-to-oppi

Podrobné informace o tomto programu naleznete zde: http://www.mpo.cz/cz/podpora-podnikani/oppi/ nebo http://www.czechinvest.org/podnikani-a-inovace

-----------------------------------------------------------

Třetí možnosti by mohl být regionální operační program. Tyto programy jsou ve správě administrativních svazků krajů tzv. NUTS II. Pro Plzeňský kraj se jedná o „Regionální operační program NUTS II Severovýchod“.

V tomto případě našemu účelu nejvíce vyhovuje prioritní osa 2 - podoblast 2.6 Rozvoj zdravotnické péče

Jedná se o: Výstavbu, rekonstrukci a modernizaci objektů zdravotnických zařízení, Rozvoj sítě neodkladné přednemocniční péče (zdravotnické záchranné služby) a Nákup a modernizace vybavení zdravotnických zařízení.

Příjemci podpory mohou být:

· Kraje podle zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) ve znění pozdějších

předpisů

· Obce podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších

předpisů

· Organizace zřizované nebo zakládané kraji a obcemi (viz předchozí bod) podle

§ 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů

ve znění pozdějších předpisů

· Dobrovolné svazky obcí podle § 46 a dalších zákona č. 128/2000 Sb., o obcích

· Školy a školská zařízení zřizovaná nebo zakládaná kraji a obcemi podle § 8 zákona

č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném

vzdělávání a podle § 23 a dalších zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech

územních rozpočtů ve znění pozdějších předpisů

· Církevní školy a školská zařízení, soukromé školy a školská zařízení, školské

právnické osoby, podle § 8 zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním,

středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání a podle zvláštních právních předpisů

· Poskytovatelé sociálních služeb uvedení v registru podle zákona č. 108/2006 Sb.,

jejichž zřizovatelem není stát
· Nestátní zdravotnická zařízení podle zákona č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči

v nestátních zdravotnických zařízení, ve znění pozdějších předpisů, tj. fyzické,

právnické, příp. fyzické osoby s odborným zástupcem

Podrobné informace o programu naleznete zde: http://www.rr-jihozapad.cz

Kompletní informace v pdf dokumentu - http://www.rr-jihozapad.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.aspx?id_org=200047&id_dokumenty=1889

Ve všech třech případech doporučuji nejprve konzultovat Váš záměr s řídícím orgánem operačního programu.